Scéna.cz 

František Kaván: Symbolistní, dekadentní

Vedle velkých expozic jako je v současnosti Rembrandt & company organizuje Národní galerie v Praze v jednotlivých objektech výstavy menšího rozsahu. V Kinském paláci získala v nedávné době nový prostorv Konírně, v němž byla právě zahájena výstava věnovaná Františku Kavánovi u příležitosti sedmdesátého výročí jeho úmrtí.
Stinnou stránkou slávy je mimo jiné to, že významní lidé byli zařazeni do učebnic, do určité šablony, a tak většinou ochuzeni o to, co je na nich opravdu zvláštní a zajímavé. Jedním z těchto případů je také František Kaván, známý jako krajinář z ateliéru Julia Mařáka, ale nepovažovaný za až tak pozoruhodného umělce. Současná výstava, která vychází z nově objevených maleb a kreseb, se pokouší toto hodnocení poněkud pozměnit.

František Kaván (1866 - 16.12. 1941) pocházel z Podkrkonoší z tradiční písmácké a spiritistické rodiny. Byl velmi nadaný a na Akademii výtvarných umění se dostal bez přijímacích zkoušek. Způsob studia u Mařáka jej ale neuspokojoval a začal hledat svou vlastní cestu. Vydal se malovat s Lebedou do jižních Čech a do melancholické krajiny Chittussiho. Následně opustil Mařáka, kterému s jeho práce nelíbily, i Prahu a vrátil se do rodného kraje.
Uplatnění svých kreseb nachází Kaván v časopise Paleta, který vydávali studenti ze spolku Škréta. Kaván sdílí pocity zmaru mladé generace konce století, sbližuje se umělci kolem Moderní revue, z níž čerpá informace o uměleckém dění v Evropě a kde také svá díla publikuje. Zapůsobil na něj zejména francouzský symbolismus, E. Munch a další. Z českého prostředí měl blízké vztahy s Karlem Hlaváčkem, jehož básnické motivy přejímá do svých obrazů (Obtékání, Stmívání) Dekadentní tématiku uplatňuje i v záhlavích pro časopis SK Neumanna Nový kult a také ve svých básních, kterými často své obrazy doplňuje.
Výstava zahrnuje obrazy, kresby a grafiky vzniklé během pěti let jeho počáteční tvorby - v období 1894 - 1899, nashromážděné z různých zdrojů a představené v této sestavě vůbec poprvé.
Poměrně drobné práce jsou umístěny na temně červených panelech s Kavánovými verši a i tento způsob instalace odkazuje k symbolistní atmosféře, k době na prahu moderny.
Nálady, duševní stavy a vize nacházejí svůj výraz vždy skrze krajinu. Ať je to krajina inspirovaná Krkonoši či Českým rájem, je to krajina smutku, tajemna, pomíjivosti, zamlžená krajina hřbitovů s krucifixy. Na některých obrazech je nápadná silná kontrastní barevnost - červená, černá, zelená, modrá (Zimní večer, Vzrušení). Obrazem tajuplné Krajiny v modrém se zúčastnil první výstavy spolku Mánes v roce 1896, ale konzervativní kritika pro něj neměla pochopení.
K posledním motivům dekadentního období patří vrby. Ořezané modré vrby v červené krajině na Kavánově symbolistním obraze Zoufalství z roku 1899, kterým završil tuto etapu svého malířského života, jsou metaforou jeho duchovního a uměleckého hledání pravdy. Duchovní provázanost ukazuje několik děl dalších podobně naladěných autorů - Antonína Chittussiho, Karla Hlaváčka a Jaroslava Panušky.
Pro doplnění jsou ve vitrínách výtisky Moderní revue a dalších časopisů s publikovanými kresbami Františka Kavána, s jeho poezií i verši jiných autorů a korespondence.

K výstavě vychází katalog, na jehož obálku byl vybrán obraz Vzrušení, rozšířený o některá zde nevystavená díla. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky a přednášky - např. Otto Urban bude hovořit na téma František Kaván dekadentní (2. května). Školy si mohou vybrat různé vzdělávací programy a všichni návštěvníci mají možnost projevit svůj umělecký talent verši - ke Kavánovým obrazům - nebo ilustracemi ke Kavánovým veršům - ve vstupním prostoru výstavy.

Výstava Národní galerie František Kaván: Symbolistní, dekadentní v Konírně Kinského paláce na Staroměstském náměstí v Praze potrvá do 13. května 2012.