Scéna.cz 

Česko ve Frankfurtu: Od samizdatu k architektuře

Vedle představení 75 českých autorek a autorů, více než 120 německých překladů knih a 40 nakladatelství nabídne čestné hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu rozsáhlý neliterární program. Jeho jádro tvoří 10 výstav ve Frankfurtu nad Mohanem a nedalekém Offenbachu, které u příležitosti hostování v rámci Roku české kultury připravily přední české a německé instituce. Německé veřejnosti se tak vůbec poprvé představí sochařské dílo Anny Hulačové, samostatné prezentace se dočkají fenomén samizdatu, české knižní umění, design a ilustrace, nová česká architektura nebo fotografie. Rozsáhlá výstava bude věnována také české literatuře psané ženami od 19. století do současnosti, vystaveny budou kreativní objekty – květiny Veroniky Richterové vyrobené z plastových lahví. Opomenuta nebude ani osobnost básníka, překladatele a spisovatele Reinera Kunzeho, a vzácnou kuriozitou se stane historická obětní pivní nádoba z východních Čech. První výstava, Samizdat: Slova svobody v Československu v letech 1939–1989, začíná ve frankfurtském Muzeu komunikace již 20. srpna, další následují v září a na začátku října těsně před zahájením veletrhu. Každá z výstav má doprovodný program, v jehož rámci vystoupí nejen odborníci a odbornice z Česka na daná témata, ale také literáti a literátky. Pět z těchto výstav bylo podpořeno Česko-německým fondem budoucnosti, partnerem Roku české kultury a čestného hostování, a jedna Nadací PPF. Výstavy nebudou jediným doprovodným programem hostování, po celém Frankfurtu se ve veletržním týdnu uskuteční další desítky akcí – vedle čtení divadelní a filmové premiéry.

„České hostování na knižním veletrhu není jen o knihách, ale nabízí pohledy na současnou kulturní scénu i na momenty, které v minulosti určily české kultuře místo v kultuře světové a stále mají inspirativní platnost, což je třeba příklad české typografie,” říká na úvod Tomáš Kubíček, generální ředitel Moravské zemské knihovny a ředitel Czechia 2026. „Vážím si důvěry, které se nám u hesenských kulturních institucí dostalo. Za těmito projekty stojí řada kurátorských cest německých expertů do Česka a jejich setkání s českými odborníky, stovky hodin dlouhodobé práce a také významná finanční podpora od všech zúčastněných institucí, Ministerstva kultury ČR, Nadace PPF a Česko-německého fondu budoucnosti,“ doplňuje Martin Krafl, ředitel Českého literárního centra a programový ředitel Czechia 2026. „Jsme rádi, že se mezi více než 60 projekty podpořenými Fondem budoucnosti v kontextu českého hostování ve Frankfurtu a Roku české kultury nachází i pět zcela zásadních výstav, které německému publiku představí to nejlepší z minulé i současné české kultury od literatury přes architekturu až po knižní design. Německé publikum se tak může těšit na svého druhu doposud největší prezentaci společných česko-německých kulturních počinů, které budou v Německu jistě dlouho rezonovat a inspirovat k následování a hlubšímu poznávání české kultury“, uvádí Susanne Sehlbach a Tomáš Jelínek, ředitelé Česko-německého fondu budoucnosti.

Výstava Samizdat: Slova svobody v Československu v letech 1939–1989 v Muzeu komunikace, kterou připravila Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s tímto frankfurtským muzeem, se zabývá potlačováním svobody projevu totalitními režimy a ideologiemi. Zaměřuje se nejenom na historii tohoto fenoménu, ale i na materiální podobu samizdatové literatury, její grafickou úpravu a způsoby jejího rozmnožování a na současnou podobu samizdatu ve světové kultuře. Autorem je Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu AVČR, na scénaři výstavy spolupracoval Tomáš Kubíček (MZK).

Výstava Ze středu Evropy. České knižní umění od roku 1900 do současnosti přiváží do Klingspor Muzea v Offenbachu nad Mohanem ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze 190 exponátů od celkem 120 autorů a autorek. Ukazuje vizuální podobu moderní české knihy od jejího zrodu na konci 19. století v období secese a symbolismu přes avantgardní umělecké směry a funkcionalistické pojetí až po knižní umění druhé poloviny 20. století, včetně doby porevoluční i současné. Kurátorem výstavy je Radim Vondráček.

Putovní výstava Českých center Beyond Paper Plane. Víc než jen placatý papír: Výjimečná česká knižní ilustrace ve frankfurtském Struwwelpeter Muzeu představuje výjimečné české ilustrátorské počiny, které posouvají médium knihy za její klasické hranice. Ukazuje, jak radikální, experimentální a překvapivé je dnes současné české ilustrátorské umění, které nechápe dětskou knihu jako plochou potištěnou stránku, ale jako prostor, objekt a zážitek. Výstava ukáže knihy, které se pohybují na pomezí uměleckého díla, designového objektu, čtenářského zážitku a hry. Kurátorkou výstavy je Emma Hanzlíková.

Výstava More is Now! Nová česká architektura v Německém muzeu architektury (DAM) ve Frankfurtu nad Mohanem pořádaná společně Národní galerií Praha a tímto muzeem ukazuje inovativní příklady z praxe mladých architektů a architektek převážně generace tzv. mileniálů. Výstava zahrnuje přibližně 28 oceňovaných architektonických realizací, převážně v mimopražských regionech ČR. Navazuje na modernistické dědictví, jehož ikonou je vila Tugendhat v Brně, kterou navrhl Ludwig Mies van der Rohe. Kurátorkou výstavy je Helena Huber-Doudová z Národní galerie Praha.

Venkovní výstava Oženil jsem se s češtinou. Reiner Kunze a česká poezie na prostranství před Německou národní knihovnou ve Frankfurtu nad Mohanem, kterou pořádají tato knihovna a Nadace Reinera a Elisabeth Kunzeových ve spolupráci s Německým exilovým archivem 1933–1945 a Moravskou zemskou knihovnou, přibližuje dílo básníka, překladatele a spisovatele Reinera Kunzeho. Zaměřuje se na jeho literární i osobní vazby s našimi významnými básníky, zejména s Ludvíkem Kunderou, Milanem Kunderou a Janem Skácelem. Kunzeho básnické převody české poezie učinily z českého jazyka a poezie jedno z ústředních témat jeho života a tvorby.

Výstavní síň SCHIRN Kunsthalle Frankfurt připravila první samostatnou výstavu Anny Hulačové v Německu. Figurativní sochy jedné z nejúspěšnějších českých umělkyň spojují vlivy surrealismu, socialistického realismu a českého lidového umění do svébytného světa. Hulačová zkoumá vztah člověka a přírody z ekofeministické perspektivy, ve spolupráci s vlastními včelstvy vytváří hybridní bytosti a science-fiction postavy bez tváří, v nichž splývá beton a včelí plástve, organické a technologické, příroda a stroj. Kurátorkou je Martina Weinhart.

Na výstavě Zahradní utopie. Pohled do krajin budoucnosti, kterou pořádá Palmengarten (Palmová zahrada) ve Frankfurtu nad Mohanem, uvidí návštěvnice a návštěvníci díla české umělkyně Veroniky Richterové vyrobená z plastových lahví － kaktusy, sukulenty, borovice, mučenky, bromélie a strelície.

Výstava Nic mě nenutí, kromě lásky (B. N.) – Česká literatura od Boženy Němcové po Radku Denemarkovou ve frankfurtském Haus am Dom připravená Památníkem národního písemnictví / Muzeem literatury ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy sleduje kontinuitu české literatury od 19. století po současnost prostřednictvím autorek, které svými díly překračovaly společenské normy, politické tlaky a kulturní stereotypy. Hlavní osou je dialog mezi Boženou Němcovou a Radkou Denemarkovou. Kurátoři: Michal Stehlík, Libuše Heczková a Lisa Straßberger.

Po úspěšném uvedení v Paříži a Tchaj-peji míří výstava Radost a skrýš / Joie et refuge do frankfurtského DFF – Německého filmového institutu & filmového muzea. Nadace PPF podporuje celé zahraniční turné výstavy, která představuje tvorbu čtrnácti výrazných osobností současné české fotografie, mimo jiné Marie Tomanové, Báry Prášilové, Hany Knížové, Terezy Zelenkové a Vojtěcha Veškrny, a nabízí reprezentativní průřez současnou českou fotografickou scénou. Projekt vznikl ve spolupráci s Teleport Gallery a připravili jej kurátorka Štěpánka Stein a Tomáš Jiráček. Frankfurtská zastávka navazuje na předchozí prezentace v Paříži a Tchaj-peji a dále posiluje mezinárodní prezentaci současné české fotografie.

Z Východočeského muzea v Pardubicích se přesune do Archeologického muzea Frankfurt výstava Bronzová kráska z Kladiny – nejstarší obětina piva ve střední Evropě. Unikátní objev bronzového vědra významně změnil pohled na vývoj pozdní doby bronzové ve východních Čechách. Vědci v něm identifikovali pozůstatky bylinného prosného piva či kaše. Návštěvníci a návštěvnice tak proniknou do tajů této nádoby, která patrně sloužila jako obětina a je svědkem kultovních praktik spojených snad s rituálním pitím. Autory jsou ředitel VČM v Pardubicích Mgr. Tomáš Libánek a archeolog a kurátor PhDr. Jan Jílek, Ph.D.