Scéna.cz 

Adaptace literárních děl na obrazovce

Osmý týden je bohatý nabídkou adaptací proslulých literárních děl. Můžete se podívat na starší televizní podobu románu Stefana Zweiga Netrpělivost srdce, na slavného Shafferova Amadea v oskarovém filmu Miloše Formana a do třetice na dne už kultovní film Nesnesitelná lehkost bytí, kterou na základě románu Milana Kundery natočil Philip Kaufman.

Netrpělivost srdce(Vysílání: 16.02., 08.55 hod., ČT1)
Román rakouského spisovatele Stefana Zweiga vypráví o tragické lásce Edity z Kekesfalvy k poručíkovi od hulánů Hofmilerovi a odehrává se těsně před první světovou válkou v malém posádkovém městě rakousko-uherské monarchie. Edita, půvabná dívka obklopená bohatstvím a přepychem, je postižená paraplegií a mladý poručík není schopen její vzrůstající vášnivý cit opětovat. Může jí nabídnout jen přátelství a soucit, který však má pro invalidní Editu neblahé důsledky. Citujme autora: "Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím? A ten druhý, který jediný má smysl - ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet do až do konce svých sil a ještě za něj." Příběh o složitostech lidské psychiky natočil režisér Dušan Klein podle vlastního scénáře a do hlavních rolí obsadil Terezu Brodskou, Lukáše Vaculíka, Františka Němce, Jiřího Zahajského a Hanu Ševčíkovou.

Amadeus (Vysílání: 16.02., 22.35 hod., ČT1)
Český režisér Miloš Forman našel během svého amerického působení osobní téma v zápase výjimečného jedince s představiteli politické i jiné moci. Ideální látku objevil v divadelní hře Petera Shaffera Amadeus, která se od svého uvedení v roce 1981 stala hitem světových scén. Geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart se v ní stane obětí vražedných intrik svého kolegy, dvorního skladatele Antonia Salieriho, jenž nedovede unést tíhu závisti a vlastní průměrnosti. Právě Salieri je - navzdory titulu - hlavním hrdinou divadelního i filmového příběhu. Skladatel, posedlý touhou po uznání a slávě, kvůli splnění svých snů uzavře smlouvu s Bohem. Ten však zbožnému komponistovi nadělí jen průměrné hudební nadání. Geniálními schopnostmi naopak obdaří samolibého, nevycválaného a nafoukaného hejska jménem Mozart. Salieri se chce Bohu za tuto zradu pomstít tím, že jeho miláčka sprovodí ze světa...
Miloš Forman natočil podle Shafferova scénáře naprosto výjimečné filmové dílo, jež ve své době zaznamenalo neočekávaný divácký úspěch a způsobilo dokonce "mozartománii". Ve skvěle vystavěných dramatických scénách totiž Forman brilantním způsobem využil právě roli hudby. Amadeus získal mimo řady jiných prestižních ocenění také osm Oscarů: jako nejlepší film, dále za režii, za mužský herecký výkon v hlavní roli (F. Murray Abraham), za scénář podle předlohy, výpravu, kostýmy, masky a zvuk. Neproměněná zůstala druhá nominace za hlavní mužskou roli (Tom Hulce), za kameru (Miroslav Ondříček) a za střih.

Filmový klub/ Nesnesitelná lehkost bytí (Vysílání: 22.02., 22.25 hod., ČT2)
Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události "pražského jara" ale změní život všem... Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec.