Scéna.cz 

Památky a příroda Hranicka pohledem vědce 18. století

„FYZICKÉ PAMÁTKY MĚSTA HRANIC A JEHO OKOLÍ od roku 1169 až do našich časů se vztahující“ je název nové publikace vydané Správou jeskyní České republiky, v rámci cyklu Acta Speleologica. Autorem textu byl v 18. a 19. století žijící hranický vědec Josef Heřman Agapit Gallaš. „Původní rukopisný text uložený v Moravském zemské archivu v Brně by byl pro běžného čtenáře nečitelný nebo špatně čitelný. Do elektronické podoby ho proto převedl historik Muzea Blanenska Milan Koudelka,“ přibližuje editor publikace Petr Zajíček ze Správy jeskyní (SJ) ČR.

Text dosud nikdy nebyl publikován v celku, pouze byly citovány jeho úryvky. „Obsahuje podrobné údaje o přírodních podmínkách Hranicka, včetně popisu krasových jevů, z nich některé už neexistují, či taxonomický soupis vyskytujících se živočichů a rostlin. Kromě toho Galaš sepsal významné a zajímavé události z kronik z předchozích staletí. Například extrémní atmosférické a klimatické jevy, průlety meteoritů, komety a podobně,“ popisuje význam publikace Zajíček. „Je nesmírně zajímavé – s ohledem na dnešní názory na klimatickou situaci –, že i v dřívějších dobách byly zimy bez sněhu, katastrofální sucha nebo že jaro přišlo mnohem dříve, než bylo obvyklé,“ upozorňuje Zajíček.
"Správa jeskyní ČR se kromě ochrany a provozu jeskyní věnuje i dokumentování historie krasových oblastí a tento dokument nemalou měrou přispěje do mozaiky regionu Moravské brázdy," říká ředitel SJ ČR Milan Jan Půček. Publikaci lze koupit ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou u Hranic, případně si ji objednat poštou. Při příležitosti letošního 185. výročí Gallašova úmrtí Správa jeskyní ČR spolupřipravuje v květnu v Hranicích přednášku, kde budou představeny i dvě knihy dalších autorů, věnující se osobnosti Gallaše. Termín akce bude zveřejněn na webu www.caves.cz.

Gallaš se narodil se 4. dubna 1756 v Hranicích malíři a sochaři Františku Gallašovi a jeho ženě Magdaléně Vojtkové. Po obecné škole Gallaš v letech 1768–74 vystudoval piaristické gymnázium v Lipníku nad Bečvou. Ze studia teologie v Olomouci odešel v roce 1778 do Vídně studovat malířství. V roce 1782 se stal chirurgickým praktikantem a působil jako vojenský ranhojič v Uničově a ve Vídni. Zúčastnil se válečné kampaně proti Osmanské říši a poté působil v haličské Jarosławi. Tam v lednu 1791 oslepl a po částečném uzdravení byl penzionován. V říjnu 1791 se vrátil do Hranic, kde vykonával lékařskou praxi, věnoval se malířství a literární činnosti. Napsal řadu literárních děl z oblasti beletrie, náboženství, historie či etnografie. V roce 1811 zřídil v hranickém kostele první veřejnou knihovnu na Moravě pro všechny vrstvy obyvatelstva. Pro začátek jí poskytl 300 svých knih. U svého domu zřídil lazaret pro nemajetné a zdarma ordinoval. Byla to první veřejná nemocnice v Hranicích, kde 15. února 1840 zemřel. Pojmenovány jsou po něm ulice v Hranicích i v Brně a také jedna z největších prostor Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ).
Ty byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu let 1912/13 bratry Josefem a Čeňkem Chromými. Jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Tamní lázně ji využívají k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko je nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická. Ani dálkově ovládaní podvodní roboti zatím nedosáhli jejího dna. Pro informace o otevíracích dobách i aktuálním dění v ZAJ je dobré průběžně sledovat web zbrasovske.caves.cz či fb.com/zbrasovskejeskyne.