Scéna.cz 

Velikonoční víra tipy

Velkopáteční bohoslužba
Přímý přenos velkopátečního bohoslužebného shromáždění z křesťanské střední a základní školy Církve adventistů sedmého dne v Praze. Režie J. Rásocha. Bohoslužba Velkého pátku připomíná příběh o ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tentokrát z netradičního prostoru společenského centra SC Bethany v Praze. Velkopáteční příběh představí žáci a učitelé křesťanské školy Elijáš, jejíž zřizovatelem je Církev adventistů sedmé dne.
Vysílání: 18.4., 10.00 hod., ČT2

Relikvie – tajemství svatých
Dokument o smrti a věčném životě, o poezii pozemského života i mystice života nebeského (2016). Režie J. K. Studničková a O. M. Schmidt. Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém východu. Úcta k relikviím – tedy tělesným pozůstatkům světců a k předmětům s životem svatých spojených se datuje od raně křesťanské doby. „Velmi důležitou součástí kultu relikvií byla víra, že tyto lidské ostatky nebo předměty v sobě mají sílu, protože patřily člověku, který stále žije v Boží blízkosti. Díky tomu se tak může za nás na tomto světě přimlouvat. Proto byly neseny v procesích proti moru nebo sloužily jako ochrana proti nepřátelským vojskům," zdůrazňuje historik, jezuita a průvodce pořadem Miroslav Herold. Mezi posvátnými relikviemi se u křesťanů největší váhy dostávalo ostatkům, které jsou spojeny s Ježíšem Kristem. Část Kristova kříže, hřeb, kterým byl přibit na kříž, dva trny z trnové koruny a nápis, který zvěstoval, že tento umučený a ukřižovaný člověk je Král Židů, najdeme v římské bazilice „Svatého kříže v Jeruzalémě". Patrně největší senzaci, diskuze a spory však vyvolává Ježíšova relikvie Turínské plátno. Tajemná relikvie plátna s mužskou postavou, jejíž rysy jsou evidentně poznamenány podstoupeným mučením, a plátno je zjevně potřísněno krví, nenechává spát vědce a historiky. Největší sbírku relikvií u nás obsahuje Svatovítský poklad. Tyto relikvie začali shromažďovat nejprve Přemyslovci, nejvíc je ale rozvinul nejvýznamnější sběratel relikvií Karel IV. Věřil, že shromáždí-li do Českých zemí všechny relikvie Kristova utrpení, tak tam sestoupí Kristus v den posledního soudu. Tyto relikvie tak podle něho byly zárukou spásy jeho rodiny a vlastně potažmo celé země, doplňuje historik umění Jan Royt.
Vysílání: 18.4., 11.00 hod., ČT2

Jan Křtitel
Prorok, který pokřtil Krista a byl sťat za hájení pravdivého života (2008). Režie J. Brichcín. Stejně jako příchod Ježíše Krista na svět, zvěstoval narození tohoto proroka archanděl Gabriel. Jan Křtitel se jako mladý muž uchýlil do pouště, kde brzy získal četné žáky. Křtil v řece Jordánu a kázal o příchodu Mesiáše. „Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" hlásal. „Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivého, ať je narovnáno, cesty hrbolaté, ať se uhladí!" Janu Křtiteli nešlo o stavební projekt, ale o to, aby se urovnaly vztahy mezi lidmi. Dovolil si kritizovat i krále Heroda. Kvůli výstřednímu přání mladičké Salome, dcery Herodovy nové manželky, zaplatil vlastní hlavou za kázání proti královu nemorálnímu životu.
Vysílání: 18.4., 13.45 hod., ČT2

Jeruzalém Starého zákona
S Danielem Hermanem po jeruzalémských památkách starozákonních příběhů (2001). Křesťanství je svými kořeny hluboce zakotveno už ve Starém Zákoně. Příběhy mnoha postav této posvátné knihy předznamenávají události, se kterými se setkáváme v textech Nového zákona – v křesťanské části bible. Život celé řady z nich byl alespoň z části spojen se starobylým městem Jeruzalémem. V jeho ulicích je možné dodnes nacházet stopy, které odkazují k životům a působení dávných Božích svědků. Některými z těchto pozoruhodných míst nás provede Daniel Herman.
Vysílání: 19.4., 10.05 hod., ČT2

Desatero přikázání (1/2)
Mojžíšova vzpoura proti faraónovi a vládcům Egypta. Americký historický velkofilm oceněný Oscarem (1956). Hrají: Ch. Heston, Y. Brynner, A. Baxterová, J. Carradine a další. Režie Cecil B. DeMille. Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z bohatého snu s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířat, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). Mimořádně úspěšný film získal Oscara za zvláštní efekty (John P. Fulton).
Vysílání: 20.4., 06.45 hod., ČT2

Naše tradice: Boží hod velikonoční
Miroslav Táborský představuje tradiční pokrmy velikonočního hodování a účastní se pravé venkovské pomlázky (2014). Režie M. Nešlehová. Velikonoční neděle je v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. V tento den se připravují pokrmy, které nesou symbolickou hodnotu a jsou určené pro čas radosti a hodování po čtyřicetidenním půstu – především tradiční mazanec či velikonoční hlavička ze směsi masa, vajíček a kopřiv. Zvyky Velikonočního pondělí zůstaly dodnes z celých svátků nejživější. Je to den pomlázky, při němž se dříve „pomlazovaly" celé navštívené rodiny – tedy nejenom dívky. I když se tato veselá tradice udržuje na venkově i ve městech, ne všichni vědí, kde se vzal zvyk malování vajíček, pletení pomlázek nebo koledování.
Vysílání: 20.4., 09.30 hod., ČT2

Velikonoční bohoslužba
Přímý přenos slavnostní mše z katedrály svatého Václava v Olomouci. Hlavním celebrantem je arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Josef Nuzík. Režie J. Rásocha. Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je největším křesťanským svátkem v roce. Křesťané oslavují vzkříšení Ježíše Krista a věří, že Kristus svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo a definitivně lidem otevřel cestu k Bohu. V tento den se tradičně na konci mše žehnají velikonoční pokrmy, zejména mazance, beránky, velikonoční vajíčka. Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie, bohoslužba noci. Oslava Velikonoc bezprostředně trvá po celý týden až do druhé neděle velikonoční. Velikonoční doba jako taková končí až padesátý den slavností Sesláním Ducha svatého – Letnice. Letos tato slavnost připadá na neděli 8. června.
Vysílání: 20.4., 10.00 hod., ČT2

Cesty víry: Andaluské Velikonoce
Na jihu Španělska se během velikonočních svátků setkáte s jedinečnou atmosférou. Pitoreskní procesí církevních bratrstev procházejí úzkými uličkami měst, aby naplnila staletími danou povinnost. Zdaleka tu však nejde jen o tradiční folklór. Režie S. Škoda. Členové církevních bratrstev prochází v rouchách kajícníků ulicemi jihošpanělských měst, aby zvěstovali všem, že Velikonoce jsou opět tu! Postavy ve špičatých kápích kráčejí tiše, kontrastují tak s ruchem přímořských letovisek. Nejde tu ale jen o náboženský rituál. Velikonoční procesí bývá nezřídka i způsobem, jak nalézt vlastní duchovní identitu.
Vysílání: 20.4., 11.25 hod., ČT2
Opakování: 21.4., ČT2., 22.4., ČT2

Urbi et Orbi
Přímý přenos velikonočního požehnání papeže Františka. Velikonoční požehnání papeže Františka zazní i letos z balkonu svatopetrské baziliky. Projev spojený s požehnáním Urbi et Orbi patří k nejvíce sledovaným a citovaným proslovům globálních lídrů. Hlava katolické církve v něm upozorňuje na místa, kde jsou pošlapávána lidská práva a dějí se krutosti a bezpráví.
Vysílání: 20.4., 11.55 hod., ČT2

Křesťanský magazín - O svobodě a naději s Mariánem Pospěchou
Hledání odpovědí na věčné otázky lidství je podstatou Velikonoc. K tradičnímu zamyšlení ve Strahovské knihovně si Kateřina Rózsová pozvala katolického kněze a televizního moderátora Mariána Pospěchu. Režie R. Vodrážka. Říká se, že poselství Velikonoc tkví v tom, že smrt nemá poslední slovo. Jenže není to jen zbožná fráze? Dá se toto tajemství velikonočního příběhu srozumitelně sdělit soudobému člověku? I na to se ptá Kateřina Rózsová populárního kněze a televizního moderátora, který umí o nadpřirozených věcech mluvit zcela přirozeným způsobem.
Vysílání: 20.4., 12.25 hod., ČT2
Opakování: 22.4., ČT2., 24.4., ČT2

Camino de Santiago
Santiago de Compostela je cílem poutníků z celého světa. Putování sem není jen dlouhá túra, ale především cesta duchovní. Michal a Růženka se na tuhle pouť vypravili, a rozhodli se dojít až na místo, které kdysi bývalo považováno za konec světa. Připravil M. Prskavec. Proč se lidé rozhodnou jít pěšky několik stovek kilometrů, spát, kde se dá, a vydržet veškeré útrapy a nepohodlí? Budeme sledovat cestu dvou poutníků, kteří během své pouti hledají odpovědi nejen na tyto otázky. Na své cestě zažijí setkání s dalšími lidmi, kteří chtějí dojít až do jednoho z nejproslulejších poutních míst světa, španělského Santiaga de Compostela. Pro Michala a Růženku tady ale cesta nekončí, jejich cílem je mys Finisterre, neboli „konec země", nejzápadnější výspa Španělska.
Vysílání: 20.4., 13.10 hod., ČT2