Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 38. týden

Příběhy předmětů
Salonní vůz
V roce 1909 vyrobily Ringhofferovy závody na Smíchově salonní vůz pro arcivévodu Františka Ferdinanda. Následník trůnu padl v Sarajevu kulkou atentátníka, smíchovská vagonka byla zbourána. Arcivévodův salonní vůz však stále jezdí a v roce 2010 reprezentoval naši zemi na výstavě panovnických vlaků v jedinečném železničním muzeu v holandském Utrechtu.
100 let po svém vzniku byl Ferdinandův salonní vůz kompletně restaurován a stal se působivou připomínkou přelomu 19. a 20. století, kdy Evropu křižovaly pozoruhodné paláce na kolech. Salonní vozy té doby by se daly přirovnat k soukromým tryskovým letadlům, kterými se dnes přepravuje těch skutečně horních deset tisíc. Patřily ke znaku nejvyšší společenské prestiže a kromě aristokracie je vlastnili i bohatí bankéři a průmyslníci, jako byl například baron Rotschild.

Výstava Royal Class v Utrechtu byla ovšem věnována výhradně cestování panovnických rodin.
Z Portugalska byl například zapůjčen vlak, který dostala Maria Pia od svého královského otce jako dárek k šestnáctinám. Ostatně i arcivévodův salonní vůz lze vnímat jako projev otcovské starostlivosti. Následník trůnu měl tři děti a předchozí salonní vůz začínal být rodině těsný. A tak se obrátil na Ringhofferovy závody, jednu z největších vagonek světa, aby mu podle jeho návrhů a požadavků vyrobily vůz nový. Sloužil mu věrně, porouchal se pouze jednou - když měl arcivévoda odjet do Sarajeva. Arcivévodu tehdy zachvátila neblahá předtucha, že cesta nedopadne dobře.
Salonní vůz Františka Ferdinanda d´Este je součástí železničních sbírek Národního technického muzea, které zahrnují přes 160 historických vozidel, z toho 42 parních lokomotiv. S ohledem na to je neuvěřitelné, že na rozdíl do Holandska Česká republika dosud nemá železniční muzeum. Vysílání: 19.9., 14.55 hod., ČT2; Opakování: 25.9., ČT2.

Vášeň sběratelská
Knihtiskařství
Sbírka pana Pavla Tacla vznikala od roku 1997. Stroje pocházejí většinou z pozůstalostí starých knihtiskařů a z nákupů v aukcích a prodejnách se starožitnostmi. Některé jsou již v České republice ojedinělé, např. velkoplošný zlatící lis se třemi topnými komorami. Všechny stroje byly postupně vyčištěny a opraveny. Vysílání: 19.9., 15.35 hod., ČT2; Opakování: 26.9., ČT2.

Deset století architektury
Strahovský klášter
Strahovský klášter se stal jednou z dominant pražského panoramatu a byl střediskem vědění a služby bohu. Založen byl počátkem 40. let 12. století a o jeho vznik se zasloužil olomoucký biskup Jindřich Zdík za duchovní i finanční podpory krále Vladislava II. a pražských biskupů. V době největšího rozkvětu k opatství náležel nejen dvůr s pivovarem, celý Pohořelec, ale i petřínské zahrady a vinice. Původní románská stavba z 12. století byla přestavována, ale mnohé ze stavebních prvků zůstalo zachováno. Strahovská basilika Nanebevzetí Panny Marie dostala dnešní barokní podobu od architekta Anselma Luraga. Svou délkou 56 metrů se po chrámu svatého Víta stala druhým největším pražským kostelem. K nejvzácnějším místům kostela patří bývalá kaple svaté Voršily, později svatého Norberta, kde jsou uloženy ostatky zakladatele řádu, přenesené sem roku 1627 z Magdeburku. Kostel byl vyzdoben štukaturou i freskami, z nichž řadu vytvořil zdejší premonstrát Siardus Nosecký. Tento mnich rovněž vyzdobil i strop letního refektáře. Evropský věhlas získal strahovský klášter díky svým dvěma knihovním sálům. Teologický sál byl zbudován v 70. letech 17. století architektem Dominikem Orsim. Fresková výzdoba pochází až z 20. let 18. století a je opět dílem Siarda Noseckého. Nejvzácnější knihou je evangeliář z druhé poloviny 9. století, který byl v gotice dále ozdoben. Protože počet knih stále rostl, bylo třeba vybudovat další sál, nazývaný pak filosofický. Ořechové knižní regály byly zakoupeny ze zrušeného kláštera v Louce. Budova knihovny byla pak přestavována podle velikosti jejího mobiliáře. Strop filosofického sálu vymaloval Anton Franz Maulbertsch. Klášter byl také průkopníkem nových technologií. Důmyslný systém středověkých vodovodů, první větrný mlýn v Čechách nebo splavnění Vltavy. Vysílání: 21.9., 13.40 hod., ČT2; Opakování: 23.9., ČT2.

Design pro život (1/6)
"Dobrý design nikdy nevytvoříte, pokud budete myslet jen na design; ale výhradně tehdy, vezmete-li v potaz život, sex, tělo, pot.", říká slavný francouzský designér Philip Starck. Cyklus dokumentů začal poštou pozvánek; zamířily do všech koutů Británie. Přihlásit se mohl kdokoli. Učinily tak stovky studentů, a zaslali návrhy svých prací. Stark je se svým týmem všechny vyhodnotil a zvolil dvanáct nejlepších. Během nadcházejících týdnů začnou tito studenti spolupracovat se Starckovým týmem. Vysílání: 21.9., 15.55 hod., ČT2; Opakování: 25.9., ČT2., 28.9., ČT2.