Scéna.cz 

Musica Florea a Pavel Kohout: Adventní koncerty

Program s názvem Z chrámových výšin završuje letošní cyklus Musica Florea Bohemia 2026 sérií varhanních koncertů. Zazní na něm díla českých barokních skladatelů 17. a 18. století, speciálním hostem orchestru Musica Florea bude virtuózní varhaník Pavel Kohout, který rozezní tři historické nástroje. Premiérový koncert se uskuteční 1. prosince 2026 v Kostele obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Vrcholem bude koncert na pražské Loretě 2. prosince a třetí zazní v Evangelickém kostele v Třebíči. Vstupenky jsou již nyní k dispozici v síti GoOut.

Varhany patří neodmyslitelně k duchovní hudbě a duchovní hudba k adventnímu času. Musica Florea se při této příležitosti obrací k pokladnici barokní hudby z českých zemí, která je nesmírně bohatá. Na koncertu zazní díla Pavla Josefa Vejvanovského, Filipa Jakoba Rittlera, Johanna Heinricha Schmelzera, Antonína Reichenauera, Josepha Ferdinanda Norberta Segera, Františka Ignáce Tůmy, Bohuslava Matěje Černohorského a Františka Xavera Brixiho. Jde tedy zároveň i o reprezentativní výběr české barokní hudby, s jakým se posluchač jen málokdy setká v rámci jednoho programu. Pavel Kohout je přední odborník na dobově poučenou interpretaci varhanní hudby a laureát mnoha mezinárodních soutěží, má zkušenost s historickými i novodobými nástroji. V programu Z chrámových výšin rozezní trojici původních historických nástrojů, a přenese tak posluchače o několik staletí do minulosti.

Hudebníci skrytí zraku

„V posledních dvou desetiletích se koncerty v chrámových prostorách již takřka nikde nehrají na kůrech, pokud nejde o koncerty sólových kostelních varhan. Jsem přesvědčený, že je třeba se ke kůrovému způsobu vrátit. Hudebníci a posluchači pak totiž hudbu vnímají zcela jinak, jsou schopni zachytit z ní něco více nadčasového, co odkládá šat povrchního předvádění se a jde více do hloubky či podstaty krásného,“ vysvětluje umělecký šéf orchestru Marek Štryncl svůj záměr.
„To neznamená kritiku toho, co je zábavné, virtuózní apod., jen je potřeba se vracet k základům a jednoduchosti (protože hudebníky posluchači při hře nevidí), která je v jistém smyslu pokornější, ale o to mocnější a pro mnohé i působivější. Proto jsem se rozhodl vytvořit program, ve kterém se instrumentalisté spojují s originálními varhanami přímo v chrámových výšinách – na českých kůrech. A že historicky má české království z kůrů co nabídnout! Ano, duchovně vokální hudby je velké množství, ale protože jsme chtěli více zvýraznit důležitost krásy varhan českých kůrů, bude program tentokrát čistě instrumentální. Využijeme zde hudební odkaz druhé poloviny 17. století světově unikátního zámeckého archivu v Kroměříži (P. J. Vejvanovský), ale také skladby, které vznikaly a hrály se v Čechách nebo přímo v Praze (A. Reichenauer, Fr. X. Brixi ad.)“

Hlavním pojítkem adventních koncertů jsou tedy barokní varhany, které se doslova ujmou role partnera a sólisty i spoluhráče. Hudba je zasazena do nádherných historických prostor chrámů: klášterního gotického kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích (1. 12)., kostela Narození Páně barokního poutního komplexu pražské Lorety (2. 12.) a secesního kostela Českobratrské církve evangelické v Třebíči (3. 12.), kam byly přeneseny cenné historické varhany moravského varhanáře Franze Harbicha.
Unikátním bude především koncert 2. prosince v kostele Narození Páně na Loretě, na němž se rozezní druhé nejstarší pražské varhany. Pocházejí z roku 1718 a jsou dílem varhanářů Jana Halbicha Franze Katzera a Kaspara Weltzela z králické dílny. Nádherná dvoudílná varhanní skříň je bohatě zdobena soškami andílků, zpívajících a hrajících na hudební nástroje, například na violu da gambu, klarinet, flétnu, hoboj, lesní roh, basu, housle i trubku, trojice andílků dokonce hraje na tympány. Zajímavé je typicky barokní propojení výzdoby varhan s nástěnnými malbami a štukem na klenbách kostela. Nad kůrem je vymalována scéna Narození Páně, andílci tedy jako by hráli právě pro malého Ježíška.

Kouzlo varhanní hudby

„Spojení zvuku orchestru Musica Florea s barokními varhanami bude opravdu ojedinělým zážitkem. Barokní nástroje totiž užívaly jednak jinou výšku ladění, varhany téměř o tón výše než je dnes obvyklé, ale měly též i zajímavé zvukové spektrum – barvu zvuku, nerovnoměrnou temperaturu. Chtěli jsme, aby adventní koncerty byly vskutku slavnostní, tedy i s využitím clarin a tympánů, které podpoří třpytivý zvuk varhan. Záměrem je zprostředkovat hudbu tak, jak bývala za baroka i hrána, tedy z výšin kostelních kůrů,“ zve posluchače Pavel Kohout. „Hudbu barokní evropy vnímám osobně v kontextu vlivů i módy, mnohé oblastí se stávaly inspirací a kompozičním vzorem, hudebně byla určitým způsobem propojená. Jistě však existovaly dílčí odlišnosti zejména s ohledem na styl místních varhanářských dílen v různých zemích. Myslím, že varhanní hudba z oblasti Čech má zajímavou chromatiku a je velmi zpěvná, skvěle se hodí na místní nástroje,“ dodává.

Varhany jsou specifický hudební nástroj, který navíc využívá akustické vlastnosti chrámových lodí, v nichž se zvuk šíří jako v rezonátoru. Hudba se snáší z kůru a tento prostorový a směrový efekt vyvolává v posluchačích pocity, které nahrávka ani akustika koncertního sálu nemůže napodobit. Je známo, že hluboké frekvence, které jsou ve zvuku varhanních rejstříků obsaženy, pociťujeme jako hmatatelný fyzický tlak a vibrace. Některé vysoké i hluboké tóny varhan se pohybují na hranici slyšitelnosti, ale lidské tělo je stále vnímá a reaguje na ně. Varhany nás obklopují zvukem z mnohem širšího spektra, než je lidský hlas nebo třeba klavír. Proto je hra tak působivá a zážitek přímo z kostelů nepřenosný.

Nejen barokní člověk, ale i dnešní posluchač jistě touží po tom setkat se s něčím, co jej přesahuje. Duchovní hudba takové pocity nabízí, zároveň v ní nacházíme řád, který nás naplňuje klidem. Právě to potřebujeme ve shonu s blížícím se koncem roku nejvíce: možnost se na chvíli zastavit, vydechnout, zasnít a nechat pohltit všeobjímajícím zvukem hudby. Takový zážitek pro své posluchače připravila Musica Florea s programem Z chrámových výšin.