Scéna.cz 

Putování Labyrintem světa v Celetné

Komenského alegorické podobenství Labyrint světa a ráj srdce láká k jevištnímu ztvárnění. Na českých jevištích se jich za léta vystřídala spousta. Nejnovější adaptaci vytvořila Johana Součková z Činoherního studia z Ústí nad Labem a v režii Filipa Nuckollse ji uvedlo Divadlo V Celetné.

Na scéně nejprve vidíme jen stíny za bílým plátnem – pak jedna z postav vystupuje směrem k nám. Je to Poutník (Josef Kaluža) – jeho touhou je nalézt v tomto světě smysl, objevit cosi pro potěchu, najít řád věcí. Jako průvodce světem se mu nabídne Všudybud (Adrian Jastraban). Vtipným a působivým prvkem scény je obrovské kolo (autorem výpravy, stejně jako hudby je Milan Cais), ve kterém nejprve Poutník – podobající se da Vinciho kresbě člověka zažije závrať letu. Když se v obrovském kole koulí přes scénu, vypadá to tak trochu jako trénink kosmonauta ve stavu bez tíže. Poté kolo sklopené do horizontální polohy vytváří jakýsi vrchol „komínu“, odkud oba hrdinové vystupují na střechu světa a odtud pozorují lidské hemžení. Před očima jim defilují nejrůznější stavy – řemeslnický, učenecký, církevní, mocenský, vojenský. Zosobňují je čtyři herci, a to převážně fyzickými prostředky. Typově zajímavě vybraní herci z různých divadel – Marek Pospíchal, Rostislav Novák, Michal Kern a Pavla Beretová rozehrávají malé symbolické příběhy lidského chování, přístupů k životu, kontaktů a konfliktů, mocenských choutek, nedorozumění a sblížení.

V druhé půli Poutník neuspokojen vším tím lidským hemžením vstupuje do Hradu lidských potěšení, symbolizovaným schodišti a obohaceným navíc videoprojekcemi, aktualizujícími zhoubné lidské touhy – svět světových financí, showbusinessu, diktátorů moci a válečných operací. Poutník to vše sleduje s kritickým nadhledem, a ani zde nenalézá uspokojení. Na radu Všudybuda se zkusí zapojit do toho kolotoče slastí, kterému vévodí mocná Fortuna, ale vždy odchází zklamán.

Zažívá pocit rozčarování, když zjistí, že i moudrý král Šalomoun dá přednost vlastnímu uspokojení nad službou národům a Poutníka navíc za jeho slova trestá. Uspokojení nečeká ani v říší mrtvých, vždyť nesmrtelnost si mnohdy zajistí spíše ničitelé hodnot nežli jejich tvůrci. Symbolicky ukřižován, v ztišeném přítmí smrti dochází vykoupení v poznání, že ráj je jen v jeho srdci, v návratu k sobě samému.

V první půli je inscenace scénicky pestřejší a tudíž zajímavější střídáním prostředí a dramatickými zvraty. Konečné ztišení a zešeřelá scéna je založena převážně na slovech, a proto pro vnímání diváka náročnější, někdy na hranici únosnosti. Nicméně, celkový tvar, je kompaktní a poselství vyznívá naléhavě a velmi aktuálně.

J.A.Komenský: Labyrint světa a ráj srdce
Režie: Filip Nuckolls; dramaturg: Johana Součková; výprava: Milan Cais; hudba: Milan Cais a Jiří Hradil; masky, spolupráce na kostýmech: Jana Miškovská; videokoláže: Štěpán Jirák; Dramatizace: Johana Součková.

Hrají: Josef Kaluža, Adrian Jastraban, Marek Pospíchal, Rostislav Novák, Pavla Beretová a Michal Kern.