Scéna.cz 

Literární tipy 16. týden

Strejda Čtvrtek
Klasik moderní české pohádky, tvůrce Rumcajse s Mankou i Křemílka s Vochomůrkou, od jehož narození uplynulo 110 let, ve vzpomínkách H. Frankové, A. Juráskové, J. Chalupy, Z. K. Slabého a dalších (2009). Režie T. Váňa. Jméno spisovatele Václava Čtvrtka (1911–1976) se asi většině diváků vybaví ve spojitosti s populárními Večerníčky o loupežníku Rumcajsovi, Křemílkovi a Vochomůrkovi, makové panence, vodníku Česílkovi, víle Amálce a mnoha dalšími pohádkovými postavami. Tyto Večerníčky zná skoro každý, o Čtvrtkově životě však zná podrobnosti jen málokdo. Narodil se v Praze jako první ze tří dětí berního úředníka a jeho rodné jméno znělo: Václav Cafourek. Václavem Čtvrtkem se stal až v roce 1959, kdy si nechal úředně změnit jméno. Předcházelo tomu studium na gymnáziu, tři semestry na právech a nudné zaměstnání finančního úředníka. Ve svém živlu se však ocitl až tehdy, když se začal věnovat literární tvorbě pro děti: v dětských časopisech jako Mateřídouška či Ohníček, v Československém rozhlasu, kde byl vedoucím vysílání pro děti a mládež, a především v desítkách pohádkových knížek. Jeho soukromý život byl bohužel poznamenán nevyléčitelnou nemocí, která mu vzala syna a dvě první manželky. V dokumentu, který uvádíme ke 110. výročí jeho narození, na něj vzpomíná jeho dcera Markéta a spolupracovníci K. Weinlich, J. Chalupa, H. Franková nebo A. Jurásková.
Vysílání: 20.4., 14.55 hod., ČT1

Čert a Káča
Jiřina Bohdalová, která slaví významné životní jubileum, jako Káča ve veselé pohádce podle předlohy Boženy Němcové (1970). Dále hrají: J. Krampol, L. Trojan, H. Růžičková, M. Nesvadba, J. Lír a další. Scénář H. Sýkorová. Kamera F. Němec. Režie L. Koutná. V dnešní další Pohádce pro pamětníky vás pozveme na posvícení, kde prodává hubatá a tancechtivá Káča perníková srdce a husary. Co všechno se na posvícení přihodí, se dozvíte z pohádky podle B. Němcové, kterou natočila v roce 1970 podle scénáře H. Sýkorové režisérka L. Koutná. Svéráznou Káču, která se nezalekne ani samotného čerta, si s chutí a temperamentem sobě vlastním zahrála vynikající česká herečka Jiřina Bohdalová, která zanedlouho oslaví své 90. narozeniny.
Pohledná Kačenka neměla u mládenců štěstí, protože byla tuze hubatá. Každému hned od plic pověděla, co si o něm myslí. A někdy i slovy nevybíravými! V hospodě se chystala posvícenská zábava a Káča neměla nikoho, kdo by ji provedl v kole. A ona by přitom tak ráda tancovala, třeba i se samotným Luciferem!
Vysílání: 24.4., 07.45 hod., ČT1
Opakování: 26.4., ČT3

Robinsonka
Miroslava Šafránková v hlavní roli příběhu dospívající dívky, jejíž život změní náhlá smrt maminky. Filmová adaptace oblíbeného románu Marie Majerové z pera scenáristy a spisovatele Oty Hofmana (1974). Dále hrají: P. Kostka, letošní jubilantka J. Obermaierová, V. Dlouhý, M. Horáková a další. Kamera J. Pávek. Režie K. Kachyňa. Je léto a čtrnáctiletá Blaženka Borová (M. Šafránková) tráví s několika kamarádkami bezstarostné prázdniny na táboře, když je její pobyt nečekaně ukončen. Tatínek (P. Kostka), který si pro ni přijel, nese radostnou novinu – narodil se jí bráška Petřík. Jenže vzápětí se Bláža dovídá, že maminka bohužel zaplatila cenu nejvyšší. Život jde i přes nesmírný zármutek dál: Petřík zatím zůstává v kojeneckém ústavu, táta pokračuje ve své profesi taxikáře a náhle dospělá Blaženka přebírá maminčinu roli v domácnosti. Učí se vařit, prát, nakupovat. Najednou jí připadá spousta věcí neznámá, nepřátelská, a tak si vytvoří svůj imaginární svět osamělého Robinsona Crusoa, který jí pomáhá tyto překážky zdolat. A vedle chápavého taťky je tady i hodná a milá sousedka Tonička (letošní jubilantka J. Obermaierová), která jí podá pomocnou ruku a pomáhá jí v domácnosti. I spolužák Jarda (V. Dlouhý) si všimne, jak to Blažence sluší, a velmi rád ji učí jezdit na kole, které se teď stává dívčiným toužebným, ale nedostupným přáním. Měsíce ubíhají a je tu předvánoční čas, první bez maminky. Blaženka navíc velmi onemocní. Nakonec se ale vše v dobré obrátí...
Vysílání: 25.4., 14.55 hod., ČT1
Opakování: 27.4., ČT3

Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem
Letošní jubilantka Anna Geislerová v dramatickém příběhu prostitutky zvané Tonka Šibenice. Televizní zpracování hry Ludvíka Aškenazyho, od jehož narození letos uplynulo 100 let (2001). Dále hrají: J. Šulcová, E. Holubová, P. Landovský, V. Preiss, L. Mrkvička, V. Dlouhý a další. Kamera D. Šimončič. Scénář a režie J. Mann. Příběh mladé prostitutky zachytil novinář a spisovatel Egon Erwin Kisch ve své povídce Nanebevstoupení Tonky Šibenice v roce 1921. Byl několikrát zpracován, filmově již v roce 1930, pro jeviště ho přepracoval A. Longen. Tématu se chopil i spisovatel Ludvík Aškenazy (vzpomeňme letošní dvojí výročí – 100 let od narození uběhlo 24. 2. a 18. 3. uplynulo 35 let od jeho úmrtí). Právě podle jeho divadelní hry vznikl v roce 2001 televizní film, jehož režie se ujal Jindřich Mann, Aškenazyho syn (jeho matkou byla dcera Heinricha Manna, známého spisovatele). Tonka (letošní jubilantka A. Geislerová) je hezké mladé děvče. Přišla z vesnice a teď žije v jednom z nejlepších nevěstinců v Praze. Se svým půvabem má úspěch, zamiloval se do ní mladý hrabě (V. Dlouhý), dokonce jí slibuje svatbu. Když přijde do nevěstince policejní komisař (V. Preiss) a žádá, aby madam (J. Šulcová) vybrala jednu prostitutku, která má strávit poslední noc s odsouzencem na smrt, neboť je to jeho poslední přání, Tonka se dobrovolně přihlásí. Jde se svou naivitou i dobrosrdečností do vězení a tam si popovídá s vrahem mladých žen Prokůpkem (P. Landovský). Netuší, že se tím společensky deklasovala ve světě, který jí byl doposud nakloněn...
Vysílání: 22.4., 22.00 hod., ČT2

Victor Hugo, nepřítel státu (3/4)
Psal stejně vášnivě, jako miloval, stejně tak se bil za chudé a právo. Francouzská koprodukční série (2018). Hrají: Y. Choirat, I. Carréová, A. Molinaová, B. Putzulu, E. Sainteová, N. Dieuová, L. Lefebvre, G. Meier-Chaurand a další. Režie Jean-Marc Moutout. Hugo je znechucen politickou přetvářkou a intrikami, se kterými se setkává především ve vysoké politice. Cynismus vůči bídě a nerovnosti, o kterých nikdo nechce mluvit, to vše je pro něj zdrcující. Středobodem třetí epizody je slavný projev Victora Huga před Národním shromážděním, který pronesl 21. května 1850, v němž se staví jednoznačně na stranu práva, rovnosti, vymýcení chudoby, všeobecného volebního práva a v neposlední řadě i soucitu. Bez něj by Hugo nebyl tím velkým spisovatelem Victorem Hugem, autorem Bídníků. Jeho slova jsou platná dodnes: "... co je spravedlivé, je vždy zároveň hluboce politické. Všeobecné volební právo dává hlas trpícím a bere jim z ruky pušku. Propůjčuje jim moc a dává klid. Úcta k lidem přináší mír. Ve vědomí jednoho každého občana, prostého či významného, v každé duši dříme jeden cit, posvátný a nezničitelný. Tento cit je pilířem lidského rozumu, základem lidského svědomí. Právo, pánové, je skála, o niž se rozbijí a na níž ztroskotají všechny křivdy, pokrytectví, špatné zákony a špatné vlády..."
Vysílání: 20.4., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 23.4., ČT art