Scéna.cz 

Výtvarné tipy 71. týden

Soukromí mistrovského díla III: Rafael
Renesanční velmistr v Louvru očima znalců. Francouzský cyklus dokumentů. Baltasar Castiglione, jeden z nejkrásnějších portrétů, které Louvre vlastní. Namaloval ho jeden z největších malířů renesance – Rafael. Muzeum má ve sbírkách několik zásadních obrazů tohoto mistra, vytvořených na konci jeho života. Papež Julius II. ho tehdy povolal pracovat do Říma. Dnes tyto obrazy svěsí ze zdí, odstraní sklo i rámy, a předvedou je předním odborníkům na Rafaela, kteří sem přijeli ze všech koutů světa. Narodil se v Urbinu v roce 1483. Začínal ve stínu dvou uměleckých velikánů té doby: Michelangela a Leonarda da Vinci. Velmi brzy se stal obdivovaným malířem církevních hodnostářů a evropských vladařů. Jeho dílna produkovala obrovské množství obrazů. Geniální kreslíř s pozoruhodnou povahou zemřel na malárii v pouhých sedmatřiceti letech. Byl na vrcholu slávy. Od jeho smrti v roce 1520 se názory na jeho umění poměrně měnily. Až do osmnáctého století měl mezi malíři postavení prince. Na konci devatenáctého století se ale ocitl na dně. Moderní směry se vysmívaly jeho idealismu. Rafael, bez ohledu na svou pověst, prostě nudil. Za svůj návrat vděčí překvapivě surrealistům. Původně to měla být jen provokace, ale Salvátor Dalí a jeho přátelé vynesli tohoto zhrzeného malíře zpět na vrchol. Dnes už má Rafael své pevné místo mezi těmi největšími mistry v dějinách malířství. Během těchto výjimečných „studijních dní“ budou experti u děl starých více než 500 let prohlížet i ty nejmenší trhlinky, prasklinky, poškození, retuše. Společně máme šanci odhalit to, co je obvykle našim očím skryto.
Vysílání: 24.11., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 27.11., ČT art., 30.11., ČT art

Konfrontace Petra Fischera - Maso města
Stavby obou hojně zaplňují veřejný prostor. Jakým způsobem se oba tito architekti vztahují ke společnosti a jejím potřebám? Jak je analyzují a jak zahrnují budoucnost? Hosty jsou proslulí architekti Josef Pleskot a Jakub Cigler (Premiéra). Architektura není jen okrasný vnější plášť společnosti. Zejména v moderních společnostech je spíše strůjcem jejích vnitřních orgánů a do velké míry tak rozhoduje o podobě společenského, komunitního i obyčejného osobního života. V jistém smyslu dokonce platí, jaká architektura, takový život – volný, přirozený, nebo naopak překotný, dusivý, přerývavý. Jak si v tomto směru – tedy v architektuře coby budování veřejného těla společnosti – vedeme od roku 1989, kdy přestal platit ideologický dohled strany? Nestal se vrchním ideologem naopak kapitál, peníze, které bez fantazie staví za nás? A jak se k odpovědnosti za podobu veřejného těla společnosti staví sami architekti, kteří netvoří na pár let, nýbrž na desetiletí? Jakým způsobem čtou budoucnost, pro kterou staví? Hosty Konfrontací Petra Fischera jsou světově uznávaný architekt Josef Pleskot a jeden z nejznámějších tuzemských architektů Jakub Cigler.
Vysílání: 24.11., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 29.11., ČT art

Artmix
Češi v zahraničí, to je téma pro listopadový Artmix. Současná velkorysá výstava »Umění v Evropě 1945–1968: Tváří v tvář budoucnosti« v Karlsruhe, v níž je 500 zápůjček od více než 200 umělců z obou stran historické železné opony, nás vedla k zamyšlení, kteří z našich současných umělců mají renomé i v zahraničí. Co o tom soudí M. Dopitová, D. Lang, E. Koťátková, galeristka K. Kastner a další tvůrci? (Premiéra). V Karlsruhe je až do konce ledna otevřená velká mezinárodní výstava pod názvem Umění v Evropě 1945–1968: Tváří v tvář budoucnosti. Poprvé od roku 1945 je tak realizován koncept dodatečného retrospektivního načrtnutí dějin umění celé Evropy. V naší reportáži uvidíte díla neoavantgardního umění z Východu i Západu, v nichž se dají nalézt kořeny vzniku uměleckých forem – od mediálního umění až k umění konceptuálnímu. Kteří z našich současných umělců zapadají svou tvorbou do evropského umění, probereme s Milenou Dopitovou, Dominikem Langrem, Evou Koťátkovou, Lubošem Typltem a dalšími tvůrci.
Vysílání: 22.11., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 24.11., ČT art