Scéna.cz 

Sněhurka: Jiný příběh

Nový film režiséra Pabla Bergera, který již zítra přichází do českých kin, získal deset prestižních cen Goya, udělovaných španělskou Akademií umění a kinematografických věd nejlepším španělským filmům. Cena je pojmenovaná po malíři Goyovi a má podobu jeho busty.

Film získal ocenění v těchto kategoriích: nejlepší film, herečka v hlavní roli (Maribel Verdúová), původní scénář (Pablo Berger), kamera (Kiko de la Rica), hudba (Alfonso de Villalonga), píseň (Pablo Berger, Juan Gómez Chicuelo), výprava (Alain Bainée), ženský herecký objev (Macarena Garcíaová), kostýmy (Paco Delgado), masky (Fermín Galán, Sylvie Imbertová). Z původních osmnácti nominací tak celých deset proměnil v ocenění, což je skutečně velký úspěch.

Sněhurka: Jiný příběh je druhým celovečerním filmem režiséra Pabla Bergera. Kvality filmu dokládá také zisk Stříbrné mušle pro nejlepší herečku a Zvláštní ceny poroty na MFF San Sebastian, a také fakt, že jej španělská filmová akademie nominovala do boje o Oscara. Pablo Berger kariéru režiséra zahájil kultovním krátkometrážním snímkem Mama z roku 1988, následoval úspěšný celovečerní debut Torremolinos 73.

Asociace českých filmových klubů (AČFK) uvede film Sněhurka: Jiný příběh (Blancanieves) již zítra do českých kin. Distribuční premiéra se odehraje stylově – v rámci oblíbeného festivalu španělsky mluvené kinematografie La Película, v sekci nejnovějších španělských filmů, 19. února 2013 od 20 hodin v pražském kině Světozor.
Příběh je rozehrán v roce 1910, kdy je slavný matador Antonio Villalta těžce paralyzován po srážce s býkem. Jeho těhotná manželka, která tragédii sledovala, vzápětí zemře při porodu malé Carmen. Léta běží – k bezmocnému, leč stále bohatému muži se jako pijavice přisaje zlotřilá pečovatelka Encarna a stane se jeho novou manželkou. Carmen je vychovávána babičkou, ale po její smrti se musí vrátit k otci a maceše, která ji nejprve odsoudí k životu ve sklepení a po několika dalších dějových kotrmelcích i k smrti. Děvče však přežije (byť se ztrátou paměti) a je v divočině zachráněno partičkou trpaslíků, shodou okolností též zápasníků s býky. Pod jménem Sněhurka se v aréně sama proslaví, leč zákeřná macecha ještě neřekla poslední slovo.
„Snímek se věrně nese v temném duchu lidové pohádky bratří Grimmů. Použitím melodramatu se snažím posouvat hranice hlavních postav v extrémních situacích. Kapesníky s sebou,“ vzkazuje Pablo Berger divákům a dodává: „Náš film probouzí dítě, které se skrývá v každém z nás. Divák si bude připadat, jako by mi seděl na klíně a já mu vyprávěl příběh plný fantazie, dramatických okamžiků, hrůzy i černého humoru. Bylo nebylo…“